Pokud někdo z osobností ve vysoké politice prezentuje negativní činnosti (lhaní, podvádění, pohrdání, ..) jako něco „dobrého a pozitivního“ nebo se je snaží obhájit, že za dané situace je to omluvitelné, či dokonce ospravedlnitelné, uvádí část populace v omyl, v mystifikaci, že tyto negativní jevy jsou v podstatě něco pozitivního, žádoucího a že se takovým „vzorem“ můžeme řídit my ostatní. Jaký to má dopad ? Zhoubný. Proč? Protože tomu mnozí uvěří. Uvěří tomu, že černá je bílá a bílá je černá. Protože se tím vytváří negativní vzory, které jsou přijímány a vytváří se negativní návyky.
Tu trošku lži, tam trošku podvodu je jako rozsévání semének plevele, která se nezkušeným zahradníkům mohou zdát jako "ne až tak moc nebezpečná". Můžeme si nezkušeně a naivně myslit a doufat, že plevel nebude tak moc bujet, že to zvládneme, že naše kytičky stejně nakonec na tom záhonku zvítězí. Ale pokud se proti pleveli nezakročí včas a opravdu velmi radikálně a důsledně, plevel přežívá skrytý pod zemí a nepozorovaně množí svůj kořenový systém. Jakmile přijde vhodná doba, vhodné podmínky, než se stihneme vzpamatovat, je vše zarostlé kopřivami. Jedna věc je odstraňování kopřiv z povrchu (třeba sekáním) - esteticky můžeme mít pocit, že je problém vyřešen. Ale kořenový systém zůstává dál v zemi a je jenom otázka času, než budou vyrůstat další a další kopřivy. Pak ale někdo přijde a začne argumentovat, že žahání kopřivami je vlastně zdravé, že čaj z kopřiv má blahodárné účinky na naše tělo a podobně. Z ničitele kopřiv udělá idiota, který vlastně ničí to, co je žádoucí: „Vždyť se podívejte, kopřivy už málem vymírají …“.
Čaj z kopřiv má blahodárné účinky, ano. Ale to není předmětem této diskuze. Předmětem diskuze je, že díky rozbujení kopřiv na záhonku, kde mají růst užitečné květiny, tyto květiny hynou, protože jsou stále více zadušovány plevelem. Záhon se nedá použít pro účel, ke kterému byl založen. Politika a demokracie může dobře fungovat jenom za podmínek používání pozitivních hodnot.
Plevel na rozdíl od požadovaných rostlin je proaktivní, rychlejší a samostatnější. Odebírá ze země vláhu a živiny rychleji a tak požadované rostliny hynou na podvýživu. Plevel většinou i roste rychleji, a tak je často přeroste co do výšky a začíná zastiňovat životodárný svit slunce. Svými kořeny ubírá prostor jejich kořenům. Kořeny původně chtěných rostlin se nevyvíjí a zakrňují. Stabilita rostliny je díky ochablému kořenovému systému ohrožena. Pak může následovat další útok nepřítele: „Tak nebuďte tak zkostnatělí, tak staromódní. Květiny už vyšly z módy. Největším hitem dnešní moderní doby jsou záhony plné kopřiv - jsou zdravé a navíc, člověk nemusí nic dělat - oni tam rostou samy. A tak máme hned dva v jednom - moderní trend (jsme „in“) a ještě nás to nestojí žádnou námahu. Kdo by se v dnešní době chtěl namáhat ?“
Ano, ale kde jsou ty různé tvary květů, různé barvy, různé vůně ? Uděláme radost někomu, komu přineseme puget kopřiv ? A až nám začne být smutno po krásných barevných a voňavých květinách, které naplňují duši radostí a vděčností, budeme si muset počkat nějaký ten rok, nebo několik desetiletí, než se nám podaří pokorně, v potu tváře, vyrýt všechny kořeny plevele a vyhubit většinu semének nenápadně ukrytých v zemině, než kopřivy přestanou vyhrávat a začne se zase na záhonu dařit užitečným květinám. Ale to už se můžeme bavit o dalších generacích …
Nastává intenzivní intelektuální válka. Ona probíhala vždy, ale dříve se s omezenými komunikačními prostředky odehrávala jen mezi malým množstvím osob. V dnešním světě intenzivního komunikačního propojení velké části světa a schopnosti komunikovat on-line se zapojují nebývalé masy lidí s různou mírou vzdělanosti, uspořádání hodnot a názorů. A do toho, aby to nebylo málo, se ještě různé vlivné skupiny snaží komunikaci ovlivňovat pomocí systematického šíření dezinformací.
Následky zasívání semének plevele má vždy následky na celé budoucí generace. Nedovolme zasévat plevel. Zasévejme dobro.
Žádné komentáře:
Okomentovat